Nejznámější jihočeskou horou je určitě Kleť. Ne svojí výškou 1087 metrů, protože na nedaleké Šumavě jsou desítky vyšších kopců, ale Kleť je unikátní svojí polohou. Dominuje vlastnímu minipohoří jménem Blanský Les, které vypadá, jako by se kousek Šumavy odtrhl a vykročil k Českým Budějovicím.
Při tom výpadu slouží Kleti za předvoj Kluk, spíš dlouhý hřeben než kopec, který ze severu zavírá údolí Křemžského potoka s většími obcemi Brlohem a Křemží. Z Kluka je samozřejmě parádní výhled na Kleť, hlavně ze skalnatého vrcholu, kde mu nebrání stromy. Kleť, mystika nejznámější jihočeské hory.
Skončit v Červeňáku
Kromě Křemže leží na severním úpatí Kletě obce Holubov, Krásetín, Třísov a Plešovice, což jsou zároveň všechno místa, odkud se dá na Kleť vyrazit. Kromě Krásetína jsou to všechno také železniční zastávky. Jižní svahy Kletě končí kousek od českokrumlovského nádraží a dále k západu leží Červený Dvůr s proslulou protialkoholní léčebnou. Skončit v Červeňáku, tomu v jižních Čechách rozumí každý.
Zlatá Koruna
Kleť připomíná hřbet velké ryby, která plave od západu na východ. Severní a jižní úbočí jsou strmá a vyplatí se je překonávat spíš po vrstevnici, zatímco na východě a hlavně na západě je stoupání menší. Zvlášť milosrdný je nástup ze sedla jménem Nová hospoda, nejvyššího bodu silnice z Chvalšin do Brlohu.
Před rybí hlavou leží klášter Zlatá Koruna a od něj se klikatí Vltava k Budějovicům. Nedaleko Zlaté Koruny leží obec Srnín se známou pekárnou. Ta byla postavena jako záložní pekárna pro případ války, schválně mimo velká města. Je známá svým výborným chlebem a také tím, že nepatří do Babišova Agrofertu. Obojí spolu souvisí.
Kult Kleti
Svojí osamělou polohou budí Kleť majestátní dojem a tak není divu, že byla vždy předmětem uctívání a spojována s božstvy a kulty. Její atraktivitu zvyšuje i blízkost větších měst, vždyť z Krumlova se dá pěší výlet zahájit přímo ze zastávky městského autobusu, stačí projít kolem bývalých kasáren motostřeleckého pluku nazývaného “Senegalští černí střelci”.
Kult Kleti přežívá dodnes. Existuje spolek Kleťáci, pro jehož členy je vrchol Kleti totéž jako pro muslima Mekka. Jenže zatímco muslimovi stačí navštívit Mekku jednou za život, Kleťáci se snaží na svoji horu lézt co nejčastěji a jejich tvrdé jádro to stíhá prakticky denně. V restauraci na vrcholu si můžete všimnout tlusté ohmatané knihy na okně poblíž baru, kterou někteří příchozí otevřou a cosi tam zapisují.
Právě jste viděli Kleťáka, neboť ta kniha je jejich evidence výstupů. Kleťáci mají oficiální spolek “Klub přátel hory Kleť” a svůj web klubklet.eu, jehož nejzajímavější částí jsou zřejmě právě statistiky výstupů.
Himalájsky tygr
Tahle vášeň má i extrémní verzi jménem Himalájský tygr. Občas se na Kleti koná akce s tím názvem a pokud zvládnete výstup devětkrát za den, počítá se to za ekvivalent výstupu na Mount Everest a dostanete příslušný certifikát. Za menší počty se udělují tituly Tatrák nebo Alpík. Rekord je třináct výstupů, což se rovná pěti a půl nastoupaným kilometrů. Na jeden den slušná porce.
UFO na Kleti
Mimo Kleťáků se ale o horu zajímají i různí snílci, fantastové a blouznivci. Keltští fanatici zde instalují falešné menhiry, příznivci mimozemských civilizací hledají místa přistání UFO, prostě na Kleti je veselo.
Zvláštní pozici má místo jménem Štond. Je to nízká kamenná stavba, vlastně jen pár schodů bez vnitřního prostoru, takový kamenný stupínek uprostřed lesa.
Je zajímavá hlavně tím, že nikdo neví, k čemu sloužila. A proto se hemží teoriemi od mysliveckého zařízení až po ty mimozemšťany. Dřív nebylo snadné Štond nalézt, protože je v lese mimo cesty, ale teď už ho ukazují i mapy.cz. Konec romantiky.
Kult Kleti
Cvaknout si Kleť
Kleť je také námětem spousty fotografií i obrazů, zřejmě proto, že mnoho Budějičáků ji může malovat i fotit rovnou z okna. Sám jsem tímhle stylem Kleť léta fotil. Kopec je samozřejmě pořád stejný, ale mění se světlo, porosty na něm a hlavně obloha, protože Kleť jako nevyšší bod okolí nad sebou často vytváří atypickou oblačnost a v zimních měsících za ní navíc při pohledu z Budějovic zapadá slunce.
Vrchol Kleti
Na Kleti stojí bytelná kamenná chata, kde je možné popít, pojíst a s trochou štěstí sehnat i nocleh. Cena za dvoulůžák byla léta stejná jako výška hory, tedy 1087 korun. Myslím, že tahle kuriozita dlouho nevydrží, ale chata má i hostelové ubytování zhruba za třetinovou cenu. V chatě se i vaří a za doporučení stojí česnečka.
U chaty stojí kamenná rozhledna, odkud je vidět celá budějovická pánev. Nedávno na ní ale přibyly antény pro digitální vysílání DVB-T, které jí na kráse nepřidaly. Je to první kamenná rozhledna v Čechách a brzy oslaví 200 let. Zajímavé je, že pro veřejnost byla otevřená až po třiceti letech, do té doby byla soukromou atrakcí rodu Schwarzenbergů. V interiéru jejích pater bývají občas zajímavé výstavy. Vedle je hvězdárna.
Vysílač Kleť
Při pohledu zdálky je ale hlavní kleťskou dominantou 175 metrů vysoký televizní vysílač. Zblízka si ho můžete prohlédnout, pokud zvolíte k cestě nahoru nebo dolů asfalt. Všimněte si jeho kotvících lan, která jsou tak silná, že je i slabým dalekohledem vidíte až z dvacet kilometrů vzdálených Budějovic. Vedle velkého stožáru stojí ještě jeden menší, který dřív využívala armáda pro spojení na VKV. Ještě pamatuju, jak na něj při vojenském cvičení spojaři směrovali antény. Jeho současné využití neznám, ale dřevěný domeček pod ním patřil ještě nedávno armádě.
Trasy na Kleti
Protože Kleť je obklopena obhospodařovanou krajinou, jsou její lesy protkány hustou sítí cest, ze kterých se dají skládat výlety různé náročnosti pro méně i více zdatné.
Mnoho těchto tras projde jedním ze dvou bodů: buď křižovatkou Růžovým vrchem nebo křižovatkou U modrého obrázku. A vzhledem k tomu, že mnoho cyklistů se dopravuje auty, je častým východištěm jízdy parkoviště u Krásetína. Asfalt z něj začíná prudkým stoupáním přímo po svážnici, ale nelekejte se, většina dalších úseků je daleko mírnějších a pořádná střecha vás čeká až těsně před vrcholem.
Většina cest má slušný povrch, asfalt nebo udržovanou šotolinu, pokud ovšem netrefíte na porost, kde probíhá těžba. Pokud spoléháte na navigaci, dejte si pozor, aby vás od Růžového vrchu nechtěla vést na vrchol po modré turistické. Na mapě vypadá jako vítaná zkratka, ale v reálu je to prudce stoupající kamenitá cesta vyhloubená erozí a šlapat tudy není žádná radost. Raději si kousek zajeďte.
Bicyklem na Kleť
Další úsek, který nepotěší hlavně jezdce na silničkách, je cesta kolem hvězdárny a skalního nápisu. Do cesty tam vystupuje zvětralá skála a volně se tam povalují kameny nepříjemné velikosti. Tenhle úsek je naštěstí krátký a v nouzi se dá převést. Sjezd od chaty po asfaltu je ale určitě příjemnější.
Kousek za vysílačem uvidíte vpravo skupinu skal, na kterých je několik výstupových cest osazených pevným jištěním. Nejznámější je Žebříková skála. Je vysoká jen něco přes deset metrů, ale občas z ní někdo spadne a výstup v cyklistických botách nelze doporučit.
Lanovka na Kleť
S kolem se na Kleť dostanete i bez šlapání, pokud zrovna jezdí lanovka, protože její obsluha dokáže poslat vaše kolo nahoru současně s vámi. Využívají to hlavně příznivci downhill stylu pro sjíždění prudkých svahů stylem kamikadze.
Pokud byste chtěli tuhle kratochvíli za každou cenu vyzkoušet, uvědomte si především, že Kleť je chráněné území, a pokud vás to nezastaví, nezapomeňte na lano provizorního vleku, které je natažené východním okrajem lesa kolem kleťské sjezdovky. Sjezdovka není v provozu zhruba od poslední doby ledové, ale to lano pořád drží a zastaví vás určitě.
Kleť, mystika nejznámější jihočeské hory. Není sice výškou žádný rekordman, ale zajímavostí na ní najdete dost.
